Havárie v Černobylu
Jaderná elektrárna Černobyl, postavená na Ukrajině poblíž hranic s Běloruskem, sestávala ze čtyř bloků, z nichž v každém pracoval jaderný reaktor typu RBMK 1000. Nominální výkon reaktoru byl 1000 MWe (elektrický), respektive 3200 MWt (tepelný). Právě jeden z těchto reaktorů se stal příčinou největší havárie jaderné elektrárny v historii.
Jaderná nehoda zničila 26. dubna 1986 v 1:24 hodin ráno 4. blok jaderné elektrárny Černobyl a jejím důsledkem bylo nejmasivnější radioaktivní zamoření, které dodnes lidstvo pocítilo.
Jaderná havárie vznikla v důsledku experimentu, který měl v reaktoru jaderné elektrárny ověřit setrvačný doběh turbogenerátoru. Zkouška měla být provedena těsně před odstavením reaktoru z provozu. V průběhu testu ale došlo k několika vážným chybám a lidským selháním, na jejímž konci byla katastrofální jaderná havárie.
Radioaktivní zamoření z jaderné elektrárny Černobyl zasáhly značnou část Evropy. Podle zprávy Černobylského fóra (oficiální zpráva reprezentativní skupiny odborníků OSN a dalších institucí) bylo v důsledku havárie jaderné elektrárny zhruba 200 000 kilometrů čtverečních v Evropě kontaminováno Cesiem (137Cs) dávkou vyšší než 37 kBq na metr čtvereční.
Radioaktivní zamoření zasažených území se značně lišilo vlivem meteorologických podmínek – dešťové srážky zvyšovaly stupeň zasažení. Z největší část (více než 70 %) se týkalo Běloruska, Ukrajiny a Ruska. Většina uniklých radioizotopů stroncia a plutonia spadla na území vzdáleného do 100 km od havarovaného reaktoru.